Podle mezinárodní studie Healthy Homes Barometr, která zkoumala vliv denního světla na zdraví člověka (do studie bylo zapojeno 14 000 Evropanů), se ocitlo světlo na čtvrté příčce z devíti faktorů, které mají přímý vliv na zdraví člověka – hned po kvalitním spánku, větrání a pojídání ovoce a zeleniny.
Až 20 % dotázaných tvrdilo, že jsou závislí na využívání umělého světla během dne, a 76 % respondentů přiznalo potřebu jím svítit. Oba fakta jsou negativní, ale alarmující je druhé číslo – mnozí Evropané jsou příliš závislí na umělém vysvětlování, aniž by si to uvědomili. V ideálním případě je třeba myslet na vytvoření dostatečných světelných podmínek v interiéru novostavby i rekonstruovaného objektu již ve stádiu projektu.
Denní světlo má vliv na člověka. Potvrdilo to 37 % Evropanů – pokud jejich obývací pokoj není dostatečně prosvětlený, necítí se vitálně buď nikdy, nebo se tak cítí zřídka. Všechno však není ztraceno. Studie ukazuje, že Evropané se vědí ze svých chyb poučit. Když zjistí, že žijí ve špatných světelných podmínkách, jsou velmi motivováni jednat a změnit svou situaci. Až 74 % respondentů z těch, kteří nemají dostatek denního světla ve svém obývacím pokoji, považuje za velmi důležité zajistit více denního světla v interiéru při renovaci svého příbytku.
Proč je denní světlo tak důležité?
Přirozené světlo je výjimečným prvkem, který má pozitivní vliv na zdraví člověka. Je to zejména proto, že udržuje jeho cirkadiánní rytmy a synchronizuje je s přírodou. Aby lidské tělo správně pracovalo, mělo by dennodenně vnímat intenzitu světla. Díky němu i bez hodinek člověk ví, kdy by měl začít odpočívat a naopak kdy se nastartovat do nového dne.
Denní světlo pozitivně ovlivňuje všechny věkové kategorie, zejména děti. Jeho nedostatek může způsobit poruchy spánku, zvýšit hladinu stresu, podporovat obezitu a únavu. Charakteristickým onemocněním, které je propojeno s nedostatkem denního světla, je sezónní afektivní porucha (SAD) – jde o poruchu nálady, která vzniká v souvislosti se změnou ročních období.
Světlá kuchyně
„Z hlediska lidského zdraví je významné adekvátní vystavení dennímu světlu, a to konkrétně to, zda jsme mu vystaveni v optimální míře a ve správný čas. Jinak může dojít k narušení tzn. cirkadiánních rytmů. To může mít za následek nespavost, únavu, změny v metabolismu a imunitě, ba dokonce i poruchy nálady,“ vysvětluje MUDr. Richard Imrich, DrSc., ze Slovenské akademie věd.
